Vzhledem k délce je zde ke stažení, zazipovaný pro formát word .
§ 8
Základní povinnosti
(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před
nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před
škodlivými zásahy lidí a před volně pobíhajícími domácími zvířaty;
ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě
a ochrana mysliveckých zařízení.
(2) Každý, kdo vstupuje se svou činností do přírody, si musí
počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo
zraňování zvěře a k poškozování jejích životních podmínek.
§ 9
Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany
(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou
opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů
lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat
a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako
volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při
obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb
jako součástí krajiny.
§ 10
Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských
zvířat a vlastníků pozemků
(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze
zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně
pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
§ 14
Oprávnění myslivecké stráže
e) Usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého
vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší
nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato
nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost
od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých
a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské
a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve
vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící
k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném
pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení.
Výmarský ohař patří mezi nejstarší plemeno kontinentálních ohařů.
Jeho původ nebyl
nikdy zcela objasněn. Historické prameny uvádějí několik teorií o vývoji plemene.
Všechny se opírají o důkazy v podobě fyziognomie a vlastností předků a současného
psa, či jeho vloh pro určitý typ práce. Teorie se hodně liší a mnohdy si i odporují.
Žádnou z nich nemůžeme považovat za plně ověřitelnou.